Dom Pérignon (1638-1715) byl mnich benediktínského kláštera v opatství Hautvillers. V klášteře měl na starosti sklepní hospodářství. Protože v době jeho života se šumivé víno již čile vyrábělo v oblasti Languedoc – Rousillon, setkal se s ním pravděpodobně zde, protože Dom Pérignon nějakou dobu působil právě v této oblasti. Je ale také možné, že sem byl cíleně vyslaný. V mnoha pramenech je přisuzovaný objev technologie výroby šumivého vína šampaňskou metodou právě jemu. Dnes již víme, že je to pouze cílená báje. Pravdou ale je, že Dom Pérignon se touto problematikou usilovně zabýval a posunul celý problém výroby šampaňského mnohem dále, než všichni, kteří v té době šumivé víno vyráběli.
Vyřešil například problém výroby bílého vína z modrých odrůd, a to cíleným uzpůsobením lisů této metodě a lisováním celých hroznů. Dále experimentoval s uzávěry na láhve pro sekundární kvašení i korky na hotový výrobek. Používal láhve se silnějšími stěnami z důvodů velkých ztrát vybuchujících lahví při kvašení, láhve praskaly mnohdy ve velkém. Netušil tenkrát o problému korelace mezi kvasinkami a množstvím cukru v tirážním likéru, který určuje výsledný tlak CO2 v láhvi. Ten se vyřešil až po objevu kvasinek a způsobu jejich množení Louisem Pasteurem.
Přesto přese všechno je v dnešní době Dom Pérignon brán jako vynálezce technologie druhotného kvašení v láhvi a průkopník šampaňských vín.